Jaká jsou rizika darování krevní plazmy?

Nejčastějším rizikem je modřina v místě vpichu. Vzácněji se objeví slabost, závrať nebo přechodné mravenčení rtů a konečků prstů. Velmi vzácně může dárce omdlít. Závažné komplikace jsou výjimečné a předodběrová prohlídka jim předchází.

Proč nechodit na plazmu?

Darovat by neměl ten, komu to zdravotní stav nedovoluje – přehled najdete na stránce Kdo může darovat. Zvážit by to měl i ten, komu vadí časová náročnost, nebo kdo se po odběrech dlouhodobě necítí dobře. Dárcovství je dobrovolné a každý sám musí cítit, zda mu dělá dobře.

Je darování plazmy škodlivé pro zdraví?

Při dodržení intervalu 14 dnů a zásad zdravé životosprávy vám žádné zdravotní riziko nehrozí. Plazmu tvoří z 90 % voda a tělo si ji obnoví do 48 hodin. Bezpečnost opakovaného dárcovství sledovala mezinárodní studie SIPLA II.

Můžu po darování plazmy zkolabovat?

Omdlení je velmi vzácná komplikace. Riziko výrazně snížíte tím, že dodržíte pitný režim, před odběrem se najíte a přijdete odpočinutí. Během odběru jste pod stálým dohledem – jakmile se vám udělá nevolno, sestra odběr přeruší.

Proč mě při odběru brní rty nebo konečky prstů?

Jde o přechodný pocit, který během odběru někteří dárci popisují. Není nebezpečný, ale řekněte o něm sestře – dá se s tím během odběru pracovat.

Oslabí opakované darování moji imunitu?

Ne. Interval 14 dnů je stanovený tak, aby si tělo stihlo plazmu včetně protilátek plně obnovit. Obnova trvá do 48 hodin, takže rezerva je velká.

Způsobuje darování plazmy rakovinu?

Ne. Toto tvrzení se šíří jako dezinformace, ale nemá vědecké ani biologické opodstatnění a odborníci ho opakovaně vyvrátili.

Zůstanou mi po odběrech jizvy?

Je to velmi individuální. Známe dárce s více než 500 odběry, na jejichž rukou se nic nepozná, i dárce s viditelným zjizvením po pěti odběrech. Předem to odhadnout nelze.

Můžu se při odběru něčím nakazit?

Ne. Používají se výhradně jednorázové sterilní sety a krev protéká uzavřeným systémem, který se po odběru likviduje. Kontakt s cizí krví nebo jiným biologickým materiálem je vyloučený.

Jaká jsou negativa darování plazmy?

Časová náročnost (zhruba hodina a půl jednou za 14 dnů), omezení v den odběru (žádný sport ani koupaliště), možné zjizvení žil u dlouhodobých dárců a fakt, že řadu lidí zdravotní stav z dárcovství vyřazuje trvale nebo dočasně.

Rizika darování plazmy: čeho se bát a čeho ne

Darování krevní plazmy patří mezi bezpečné zdravotnické výkony, ale úplně bez rizik není. Nejčastějším následkem je modřina v místě vpichu, vzácněji slabost nebo nevolnost. Závažné komplikace jsou výjimečné a předodběrová prohlídka jim pomáhá předcházet. Níže procházíme obavy, se kterými za námi dárci chodí nejčastěji.

Bojím se, že se mi udělá špatně!

Samotné omdlení dárce je komplikací velmi vzácnou. Při předodběrové prohlídce se snažíme zjistit zdravotní stav dárce, abychom podobným komplikacím mohli předejít.

Pokud se přece jen objeví slabost nebo točení hlavy, bývá to nejčastěji kombinací nedostatku tekutin, prázdného žaludku a únavy. Všechny tři věci máte ve svých rukou: den před odběrem vypijte 2,5–3 litry tekutin, před odběrem se lehce najezte a nechoďte darovat po noční směně nebo probdělé noci.

Během celého odběru jste pod stálým dohledem zdravotnického personálu. Jakmile se vám udělá nevolno, stačí říct – sestra odběr přeruší a postará se o vás.

Bojím se, že mi praskne žíla a udělá se mi modřina!

K tzv. prasknutí žíly může dojít při návratu krevních buněk do těla dárce či bezprostředně po nápichu žíly. Někteří lidé mají „křehké“ žíly, které nemusí zvýšený tlak zvládnout. Bohužel to nejde předem poznat a nelze to ovlivnit šikovností zdravotní sestry. Pokud žíla v průběhu odběru praskne, odběr se přeruší. Na této ruce už bohužel v odběru pokračovat nelze. Pokud je možnost, dárci se doporučí přepich na druhou ruku, případně se odběr ukončí.

V případě, že se vám po odběru udělá menší modřina v okolí místa vpichu, neznamená to nutně, že žíla praskla. Malé modřiny většinou vznikají v případě, že po obvázání místa vpichu dojde k úniku krve ze žíly do podkoží. Z tohoto důvodu je důležité dodržovat doporučení sestřiček, místo vpichu si alespoň tři minuty stlačovat a neopírat se o ruku při vstávání z křesla.

Léčba jakékoliv modřiny je pak poměrně snadná. Stačí ruku nenamáhat, chladit a ideálně lehce procvičovat ve vlažné vodě.

Podrobněji jsme téma rozebrali ve 4 faktech o modřinách po odběru krevní plazmy – najdete tam i to, jak dlouho trvá, než modřina zmizí.

Opakované darování krevní plazmy naruší moji imunitu!

Při dodržení intervalu 14 dní mezi jednotlivými odběry spolu s dodržováním pravidel zdravé životosprávy vám žádné zdravotní riziko ve spojitosti s darováním rozhodně nehrozí.

Právě proto je interval stanovený zákonem a hlídáme ho. Krevní plazmu tvoří z 90 % voda, zbytek jsou bílkoviny, minerály a protilátky – a tělo si ji dokáže kompletně obnovit do 48 hodin. Čtrnáct dní je tedy s velkou rezervou dost.

Bezpečnost dlouhodobého a opakovaného dárcovství plazmy sledovala mezinárodní studie SIPLA II. Navíc má u nás každý pravidelný dárce svůj zdravotní stav průběžně pod kontrolou – při každém odběru vám odebíráme vzorek krve na vyšetření krevního obrazu.

Při darování se nakazím!

V celém průběhu odběru i při dalším nakládání s plazmou jsou používány jednorázové sterilní sety. Krev i plazma protékají pouze tímto uzavřeným sterilním systémem na jedno použití a nedostanou se do kontaktu s okolím. Není tedy možné přijít do kontaktu s cizí krví či jakýmkoliv jiným biologickým materiálem. Nakažení dárce je tedy zcela vyloučeno.

Jinými slovy: jehla i celá souprava se po vašem odběru likvidují a nikdy se nepoužijí u dalšího dárce. Tohle není otázka opatrnosti personálu, ale konstrukce celého systému – jinak odběr technicky provést nelze.

Budu mít po darování jizvy!

Je to člověk od člověka. Známe dárce, kteří mají za sebou přes 500 odběrů a při pohledu na jejich ruce/žíly se nic nepozná.

Známe však taky dárce, kteří darovali pětkrát a mají na rukou viditelné zjizvení.

Právě proto je dárcovství dobrovolné a dárci musí být plnoletí a svéprávní. Každý sám musí cítit, zda mu darování dělá dobře, nebo nedělá.

Sestra při každém odběru vybírá místo vpichu tak, aby se žíla zbytečně nezatěžovala pořád na stejném bodě. Pokud vám na ruce něco nesedí, řekněte to – je to informace, se kterou umíme pracovat.

Jaká jsou skutečná rizika darování plazmy

Aby bylo jasno: darování plazmy není bez rizika, jen je to riziko malé a zvládnutelné. Tady je přehled toho, s čím se dárci reálně setkávají.

Co se může stát	Jak často	Co s tím děláme
Modřina v místě vpichu	Nejčastější následek, drobná modřinka je běžná	Stlačení místa vpichu, chlazení, kontrola u nás
Velká modřina přes celou ruku	Řádově jednou za 10 000 odběrů	Odběr se přeruší, dárce zveme na kontrolu
Prasknutí žíly	Občas, u lidí s křehčími žilami	Odběr se přeruší nebo se přepíchne druhá ruka
Slabost, závrať, nevolnost	Vzácně	Odběr se okamžitě přeruší, sestra se o vás postará
Omdlení	Velmi vzácně	Předodběrová prohlídka tomu předchází
Mravenčení rtů nebo konečků prstů	Občas, přechodné	Řekněte to sestře, dá se to během odběru upravit
Viditelné zjizvení žil	Individuální, u dlouhodobých dárců	Střídání míst vpichu

Co riziko snižuje nejvíc: dodržet pitný režim, najíst se, přijít odpočinutí a řídit se tím, co dělat a nedělat po odběru.

Negativa, o kterých se moc nemluví

Když se ptáte na negativa, zaslouží si poctivou odpověď i věci, které nejsou zdravotní:

Zabere to čas. Samotný odběr trvá zhruba 45 minut, s registrací, prohlídkou a odpočinkem počítejte s hodinou a půl. A to jednou za 14 dnů.
Ne každý může darovat. Řada zdravotních stavů darování vylučuje trvale, jiné ho odkládají na týdny až měsíce – tetování na 4 měsíce, extrakce zubu na týden, akutní infekce na 2 týdny po léčbě. Přehled najdete na stránce Kdo může darovat.
Nemusí to vyjít. Když je plazma zakalená tukem, odběr se nepočítá jako úspěšný. Proto tolik důrazu na netučnou stravu předem.
Den odběru je omezený. V den odběru se necvičí, nesportuje a nechodí na veřejná koupaliště. Ruku první den nezatěžujte.
Žíly to poznají. U části dlouhodobých dárců zůstává v místě vpichů viditelné zjizvení. Jak moc, se předem odhadnout nedá.

Za tohle všechno stojí na druhé misce vah finanční náhrada 1 000 Kč za odběr, pravidelná kontrola zdravotního stavu, den volna ze zaměstnání a fakt, že z vaší plazmy vzniknou léky pro pacienty, kteří je jinak nemají odkud vzít. Srovnání s darováním plné krve najdete v článku Výhody a nevýhody darování krve vs. krevní plazmy.

Co darování plazmy nezpůsobuje

Kolem darování plazmy koluje řada tvrzení, která nemají oporu v datech:

Nezpůsobuje rakovinu. Tvrzení, že darování plazmy zvyšuje riziko nádorových onemocnění, opakovaně vyvrátili odborníci i ověřovací redakce českých médií. Nemá vědecké ani biologické opodstatnění.
Neoslabuje imunitu. Při dodržení čtrnáctidenního intervalu si tělo plazmu včetně protilátek plně obnoví.
Nesnižuje krvetvorbu. Na rozdíl od darování plné krve nepřicházíte o červené krvinky ani o železo.
Nevzniká na něm závislost. Odběr nemá farmakologický účinek, na který by si tělo zvykalo.
Není to totéž co odběr krve. Krvinky a destičky se vám v každém cyklu vracejí zpět do oběhu. Jak přesně odběr probíhá, popisujeme krok za krokem.

Nejčastější obavy z darování krevní plazmy